Co dělat ve Vietnamu? projeďte se po Tam Coc -„vnitrozemská Ha Long Bay“

Vietnam se pyšní množství nádherných krasových oblastí. Hlavně jeho severní část. Tou nejznámější a turisticky nejpopulárnější je bezesporu zátoka Ha Long v Tonkingském zálivu, kterou si nechá ujít jen málokdo. Ha Long Bay ale není jen jedna. Devadesát kilometrů jižně od Hanoje se v provincii Ninh Binh nachází krasová oblast Tam Coc, která je označována také jako “vnitrozemská Ha Long Bay”.

Tři jeskyně

V porovnání se zátokou v Tonkingském zálivu zaujímá Tam Coc mnohem menší rozlohu. Jelikož jsou jednotlivá zajímavá místa od sebe vzdálená coby kamenem dohodil, půjčila jsem si kolo a vyrazila na projížďku rovinatou krajinou plnou rýžových polí, ze kterých vyrůstají vápencové homole.

“Tři jeskyně”, jak zní v překladu název oblasti, se nacházejí asi 6 km jihozápadně od rušného správního města Ninh Binh, které mi sloužilo jako základna pro výlety do okolí. Oněmi třemi jeskyněmi, které daly místu jméno, jsou Hang Ca, Hang Giua a Hang Cuio. Jeskyně byly před miliony let vyhloubeny do vápencových skal vodou a dnes jimi protéká řeka Ngo Dong.

Jednou z populárních turistických atrakcí je projížďka těmito jeskyněmi na loďce, kterou její majitel vesluje pomocí chodidel. Vstupní branou do Tam Coc je vesnička Van Lan, která se proslavila svými výrobky s ručními výšivkami.

Zde jsem brzy ráno předtím, než se Tam Coc zaplní hlučnými návštěvníky, zaparkovala u kotviště kolo, a po zaplacení poplatků za vstup a dopravu nasedla na jednu z kotvících loděk a vydala se na dvouhodinovou plavbu po řece Ngo Dong.

TIP: Vydejte se na poznávací zájezd do Vietnamu s českým průvodcem žijícím přímo v destinaci od Go2. Velkou cestu Vietnamem a Kambodžou můžete rezervovat od 63 890 Kč na 16 dní.

Na veslici po Tam Coc

Majitel veslice se opřel o úzké opěradlo zaražené v zádi mezi prkna, chodidly uchopil vesla a odrazil od břehu. Tento pro mě kuriózní způsob veslování ovládají všichni zdejší majitelé veslic. Než jsme vpluli na “říční dálnici” lemovanou rýžovými poly a vysokými sklaními stěnami, vyfotil mě z přistavené loďky místní fotograf, který se mi pak po návratu snažil fotky prodat za turistickou cenu.

Postupně jsme propluli všemi třemi jeskyněmi, z nichž nejdelší byla se svými 127 metry Hang Ca.

Po cestě jsem si všímala okolních skal a občas zahlédla ve vyšších patrech tmavé otvory. Těch jeskyní se v oblasti nachází více. Jednou z nich je i Hang Mua, které jsem si během plavby sice nevšimla, protože byla ukrytá za keři a stromy, ale později jsem měla možnost si ji projít. Na vrcholu skály tyčící se nad touto jeskyní však “trůní” nepřehlédnutelná silueta draka a altánek, odkud se na oblast Tam Coc nabízejí nádherné výhledy.

TIP: Jsi mladý cestovatel nebo cestovatelka s duší dobrodruha. Přidej se ZDARMA do klubu GOUČKO a poznej stejně naladěné cestovatele kdekoliv se nacházíš. Už žádné FB skupiny. Více info zde.

Za poslední třetí jeskyní Hang Cuoi, která byla dlouhá 40 metrů, na mě čekalo několik loděk s neoblomnými prodejci občerstvení a ovoce. Jedna z prodejkyň se mě snažila přesvědčit, ať, když už nechci nic pro sebe, alespoň koupím energetický nápoj mému veslaři. S tímto argumentem u mě však nepochodila.

Zde za třetí jeskyní trasa končila. Veslař otočil loďku a stejnou cestou, jakou jsme sem dopluli, jsem se dostala zpět do kotviště.

Taneční jeskyně Hang Mua

K již zmíněné jeskyni Hang Mua jsem se dostala velmi snadno. Odbočka k jeskyni označená cedulkou se nachází na příjezdové silnici z Ninh Binh, asi asi dva kilometry před Van Lan. Cesta mě zavedla mezi domky do rýžových polí a po dvou kilometrech jsem dojela k bráně rekreačního areálu Hang Mua Ecolodge obklopeného vysokými vápencovými horami. Již od brány jsem viděla bílé klikatící se schodiště vedoucí na vrchol jedné ze skal, na němž stojí oltář zasvěcený bohyni Quan Am. A také onen drak.

K pojmenování jeskyně Hang Mua se váže pěkná legenda. Někdy ve 13.století prý v jeskyni na žádost císaře z dynastie Tran, tančily jeho poddané. Od té doby se jeskyni říká “taneční”.

Tato “taneční” jeskyně je, jak jsem zjistila, průchozí. Divadla mě na druhou stranu hory k rýžovým polím, kolem kterých jsem předtím plula.

Pohled z plačí perspektivy

Hlavním důvodem, proč toto místo všichni vyhledávají, není Hang Mua, ale možnost spatřit Tam Coc z ptačí perspektivy. I mě to nahoru táhlo a tak jsem se vydala po kamenném schodišti stoupajícím docela strmě vzhůru. Abych se dostala až na vrchol a mohla si vychutnat pohled na širé okolí, musela jsem vystoupat okolo pěti set schodů. Se zvyšujícím se počtem zdolaných schodů jsem se tom vlhkém podnebí stále více potila, ale čím výše jsem byla, tím zajímavější výhledy se mi nabízely.

Když jsem pak konečně stanula u altánku oltáře, na který shlíží kamenný drak, zatajil se mi dech z té nádhery. Pod sebou jsem měla jako na dlani jeden z meandrů řeky Ngo Dong, po kterém sem a tam pluly turistické veslice a mizely v jedné z jeskyní. Z druhé strany se pak táhla širá rovina rýžových polí, ze kterých vyrůstaly ostrůvky vápencových homolí a v dáli komíny vápenek v Ninh Binh.

Potřebujete poradit s dovolenou do Vietnamu? Ozvěte se Aleně Lundové na + 420 228 226 807 / vietnam@ckgo2.cz

Pagoda Bich Dong

Během návštěvy Tam Coc jsem nevynechala ani prohlídku pagody Bich Dong, která se nachází asi dva kilometry západně od Van Lan a je oblíbeným poutním místem hlavně mezi domácími turisty. Kolo jsem nechala mimo placené parkoviště u skály a vydala se kolem stánků se suvenýry rozesetých u příjezdové cesty přes mostek do areálu pagody. Ono jsou to vlastně celkem pagody tři. Nechali je zde prý v 15.století postavit dva mniši. Na úpatí hory, která dala místu jméno, stojí první chrám nazývaný “spodní”. Ke “střednímu” chrámu zasazenému ke skále o několik desítek metrů výše vede sto schodů. A abych se dostala k “horní” pagodě, musela jsem projít tmavou jeskyní.