je vzrušující jako celá Indie. Nejprve jste v šoku a nevěříte svým vlastním očím, pak ten blázinec akceptujete, protože vám nic jiného nezbývá. Po nějaké době se odvážíte přejít i silnici. A vrchol nastává, když si koupíte jízdenku a vydáte se na cestu…
Kolo
je nejběžnější dopravní prostředek. Lidé jej používají na cestě do práce a děti na něm jezdí do školy. Někteří, kdo šlapou na krásně růžovém bicyklu, dostali kolo jako dar od státu.
Základní vzdělání je v Indii bohužel nepovinné. Stát se sice snaží rodičům zavděčit a tlačit na ně. Dokonce dětem poskytuje různé slevy, finanční podporu a také již zmíněné, růžové kolo pro dívky. Tento systém fungoval nějakou dobu docela dobře. Jenže často se stává, že po nějaké době otec usoudí, že právě on je ten, kdo kolo potřebuje víc, než jeho dcera, aby mohla jezdit do školy a učit se psaní i čtení. A tak kolo přestříká na jinou barvu, aby jej pak v klidu prodal nebo ještě lépe, používal on sám.
Motorku, či skútr
najdete v každé indické rodině. Na motorce v Indii cestuje často celá početná rodina, přičemž helma je povinná pouze pro řidiče. Skútr je oblíbený stejně jako kolo a mnohdy jej řídí i malé děti. V Indii obecně platí, že k řidičským zkouškám přicházejí řidiči s již mnohaletými zkušenostmi s řízením.
Rikhsa
nebo také tuk tuk je naprosto nezbytný dopravní prostředek! Možná vás překvapí, že pořizovací cena je podobná jako cena malého auta. Riksha je ale nejrychlejší, protože dokáže jet rychlostí až 50 km/hod, snadno prokličkuje ve všech dopravních zácpách, a na sedadlo pro dva se vejde klidně i 8 lidí. V naprostém klidu v ní rovněž dokážete přepravit svou nemocnou kozu či ovci k veterináři.
Potřebujete poradit s dovolenou do Indie? Ozvěte se Natálii Kubenkové na +420 222 317 874 / indie-nepal@ckgo2.cz
Taxi
patří v Indii k rozšířeným dopravním prostředkům, nejznámější jsou zde žluto-černé “cabs.” Jejich majitelé a řidiči v nich současně často tráví převážnou část svého života. Ve dne jezdí a v noci v něm i spí. Kupodivu je ještě služba Ola ani Uber neohrozila svojí konkurencí. Je však pravda, že se běžně stává, že když řidiči takového cab taxi sdělíte požadovanou adresu, jen lhostejně mávne rukou a řekne: “Tam nejedu!”
Ola a Uber jsou pohodlné, bezpečné a hlavně vždy u nich znáte cenu předem. Ta se však během dne mění. Téměř vždy musíte řidiče kontaktovat a upřesnit vaší polohu, jinak vás nenajde. V Indii se vždy běžně každý orientuje podle budov či známých objektů, např. “vedle školy,” nikoliv podle popisných čísel ulic.
Tradiční “share taxi” jsou mnohem levnější, ovšem cesta trvá trochu déle. Snadno zde nabydete dojmu nepříjemného pocitu, cítit se jako “zpocená sardinka.” V Indii si zkrátka vychutnáte ne příliš komfortní cestování s taxi.
Osobní auto
patří dnes mezi naprostou samozřejmost téměř v každé indické rodině. Řízení však vyžaduje speciální vnímavost. V Indii je všeho všudy jen asi 40 dopravních značek. Na silnici je však potkáte jen vyjímečně a když už, tak je stejně nikdo nerespektuje. Ve velkých městech je světelná signalizace a dopravní policie na každé křižovatce. Jinde se řidiči orientují například pouze vlastním instinktem. Ale hlavně všude všichni troubí! Indičtí řidiči strašně neradi brzdí a tolerance je zde naprosto neznámé slovo. Neustálé troubení je jakýsi signál “Pozor, já jedu a ty uhni!” K tomuto stylu jízdy jsou v Indii přizpůsobeny všechny dopravní prostředky. Zatímco do každého běžného volantu po světě musíte praštit, aby vydal troubivý zvuk, tady v Indii se stačí lehce dotknout a spustí se neskutečná – uši drásající – siréna.
Vlak
je typickým symbolem Indie stejně jako dopravní prostředek rikhsa. První soupravy se zde rozjely již v roce 1832 a dnes patří indická železnice mezi ty největší na světě, která denně přepraví miliony lidí. Cestující si mohou vybrat mezi druhou či třetí třídou bez klimatizace nebo pohodlnou první třídu s klimatizací. Cestu zpříjemňuje i nepřetržitý ‘delivery systém’ s občerstvením. Vlaky jezdí poměrně na čas a zastavují jen na pár minut. Pokud budete chtít během jízdy na toaletu, buďte opatrní, dveře vagónu bývají často otevřené, bez ohledu na to, jakou rychlostí vlak jede, a to po celou dobu jízdy.
Láká Vás poznat Indii na vlastní kůži? Zájezdy do Indie začínají na ceně od 38,890 Kč.
Autobusy
jezdí ve městech, ale také mimo město a jsou velmi levnými dopravními prostředky. Mít jen pár rupií navíc v kapse a můžete si připlatit a zvolit jízdu v klimatizovaném autobusu. Školní autobusy běžně dopravují děti do škol. Na delší trasy jsou nejlepší tzv. ‘sleeping busy’ neboli “spací autobusy,” ovšem samotný název je silně nadnesený. Vzhledem ke stavu indických silnic, zde většinou oči ani nezahmouříte. Autobus zastavuje vždy jen na krátké přestávky, např. na rychlé občerstvení, proto se raději od něj moc nevzdalujte a zůstaňte v jeho blízkosti. Před odjezdem autobus vždy jen párkrát zatroubí a následně pokračuje a jede dál. Stejně tak i desítky dalších autobusů, parkujících opodál.
Řízení v Indii je opravdu vzrušující, pro většinu Indů až natolik, že často tohle “potěšení” přenechávají profesionálům. Doprava v Indii a všechny místní zácpy ve městech jsou nekonečné a únavné. Mnozí řidiči jsou proto vcelku často agresivní. Mít osobního šoféra je v Indii stejně tak běžné, jako mít doma služebnictvo. Pokud potřebujete řidiče jen nárazově, snadno si ho objednáte online, podobně a jednoduše jako taxi.
Dokážete si představit život v Indii? Blanka Jeetendra Varma zde bydlí, a ve článku Život žen v Indii – Jak je to doopravdy s jejich rolí a postavením Vám tyto reálie z první ruky popíše.
Pingback: Jak cestovat po Indii? Doprava | Travel Akademie
Pingback: Video: Trek k Everest Base Campu | Travel Akademie